Lháři

Popis filmu „Lháři"

Seattle. Černý ex-agent CIA Nelson Crowe přijme místo u vysoce specializované malé společnosti, vyřizující pro vlivné koncerny tu nejšpinavější práci: vydírání, vyhrožování a podplácení. Crowe se brzy shodne s úkoly, jež se příliš neliší od těch, které plnil dosud. Vyhovuje mu protřelý šéf Grimes i fascinující a nekonečně prohnaná kolegyně Margaret Wellsová, která se brzy stane jeho milenkou. V lukrativní práci pro koncern Curl Industries, pro nějž mají koupit soudce nejvyššího soudu, si však každý ze zúčastněných začne hřát vlastní polívčičku. Ve smrtící hře, kde pracuje každý sám pro sebe a všichni proti všem, začne Crowe ztrácet půdu pod nohama. Existují totiž i lidé, pro které není morálka a cit jenom prázdným pojmem...

Film „Bad Company“ z roku 1995 v režii Damiana Harrise je výrazným zástupcem neo-noiru a erotického thrilleru 90. let. Snímek se řadí do tehdy populární vlny temných příběhů o korporátních intrikách, průmyslové špionáži a nebezpečných vztazích mezi muži a ženami, kde se hranice mezi loajalitou a zradou zcela stírá. Tato produkce vyniká propracovanou estetikou a zralým přístupem k tématu finanční manipulace. Hlavním hrdinou příběhu je Nelson Crowe (v podání Laurence Fishburnea), bývalý agent CIA, který byl z agentury propuštěn po obvinění ze zpronevěry finančních prostředků. Při hledání nového uplatnění se dostává do tajné soukromé agentury průmyslové špionáže, kterou řídí bezohledný Vic Grimes (Frank Langella). Tato společnost se zabývá shromažďováním kompromitujících materiálů na vlivné podnikatele a politiky s využitím vydírání, odposlechů a pokročilých manipulací. Uvnitř organizace se Crowe seznamuje s atraktivní a stejně cynickou Margaret Wellsovou (Ellen Barkin), která mu nabídne nebezpečnou dohodu: společné odstranění šéfa a převzetí kontroly nad mnohamilionovým ziskem z vydírání. Hrdina vtažený do husté sítě lží musí zůstat mimořádně ostražitý, protože ve světě, kde nikdo nehraje čistě, se každý partner může kdykoli ukázat jako smrtelný nepřítel. Damian Harris vsází ve své režii na dusnou, elegantní atmosféru připomínající klasické černé filmy, přizpůsobenou však estetice 90. let. Kamera Jacka N. Greena, stálého spolupracovníka Clinta Eastwooda, buduje chladnou paletou barev a precizní hrou stínů neustálý pocit ohrožení a falešnosti. Hudba zkomponovaná Carterem Burwellem, známým spoluprací s bratry Coenovými, doplňuje celek atmosférickým a znepokojivým zvukovým doprovodem. Po herecké stránce film stojí na dynamickém napětí mezi dvojicí Laurence Fishburne a Ellen Barkin – oba skvěle vystihují složitou morální mnohoznačnost svých postav. Frank Langella jako charismatický a chladný lídr vytváří mimořádně zapamatovatelného antagonistu. Ačkoli snímek v době premiéry nedosáhl komerčního úspěchu a setkal se ze strany kritiků s rozporuplnými recenzemi, s odstupem času představuje pozoruhodný příklad amerického politicko-byznysového thrilleru té dekády. Po letech je oceňován pro dospělý přístup k tématu dvojí identity, stylovou režii a pozoruhodné, zapamatovatelné herecké výkony.