Made in EU

Popis filmu „Made in EU"

Iva pracuje v oděvní továrně na bulharském venkově a bojuje s přetrvávající, avšak záhadnou nemocí. Když vyjde najevo, že je prvním případem COVIDu ve svém malém městečku, zpráva vyvolá nekonečnou vlnu obviňování – nejprve ze strany majitelů továrny, kteří se snaží svalit vinu na někoho jiného, poté ze strany jejích spolupracovníků, jejího syna a nakonec celé její komunity, a to i přesto, že Iva své městečko už roky neopustila. S tím, jak se s objevem prvních obětí viru stupňuje veřejná démonizace Ivy, stává se z ní rychle společenská vyvrhelka.

Stephan Komandarev, jeden z nejdůležitějších současných bulharských režisérů, se po úspěchu snímků oceňovaných na mezinárodních filmových festivalech, jako jsou „Směrovky“ (2017), „Hlídky“ (2019) či „Blaginy lekce“ (2023), vrací s dramatem „Made in EU“. Film představuje pokračování a důsledné rozvinutí jeho bezkompromisního pohledu na současné Bulharsko i na světla a stíny společensko-politické transformace ve střední a východní Evropě. Komandarev přivykl diváky na realistická, mimořádně působivá sociální dramata, v nichž se jednotlivé osudy hrdinů stávají čočkou soustřeďující nejdůležitější a nejbolestivější problémy celé země. V „Made in EU“ si režisér bere na paškál téma nájemní práce, ekonomického vykořisťování a iluze společného blahobytu v strukturách Evropské unie. Děj filmu se zaměřuje na realitu malého bulharského městečka, ve kterém je hlavním zdrojem obživy a zaměstnání místní komunity šicí dílna vyrábějící oděvy pro známé západoevropské módní značky. Označení „Made in EU“, které by mělo z principu symbolizovat vysoké etické standardy, kvalitu a dodržování pracovních práv, se ve skutečnosti ukazuje jako hořká a cynická ironie. Hlavní hrdinka – zaměstnankyně výrobního podniku – je nucena pracować ve škodlivých podmínkách, pod obrovským časovým tlakem a za nepřijatelně nízkou mzdu. Když nastane krize a hrozba rušení pracovních míst, stane hrdinka před těžkou morální volbou a celá místní komunita se musí postavit na stranu vzájemné solidarity, nebo podlehnout požadavkům bezohledného trhu. Z formálního hlediska zůstává Stephan Komandarev věrný svému charakteristickému, syrovému a neokázalému stylu. Kamera v chladném, naturalistickém tónu dokonale vystihuje dusnou atmosféru tovární haly i provinciální monotonii městečka. Kamera velmi často sleduje přímo hlavní hrdinku, čímž vytváří blízký, až intimní kontakt s divákem a umocňuje dojem uzavřenosti a nedostatku perspektiv. V hercké složce režisér znovu sází na hlubokou autenticitu a úsporné vyjadřovací prostředky, přičemž dovedně kombinuje výkon zkušených herců s neherci. Omezení hudebního doprovodu na minimum způsobuje, že každá scéna rezonuje s plnou silou a umožňuje divákovi se zcela soustředit na emoce a dramata postav. „Made in EU“ je mimořádně důležitý hlas v současné diskusi o sociálních a ekonomických nerovnostech uvnitř Evropské unie a o reálné ceně, kterou platí země střední a východní Evropy za integraci se západním kapitálem. Komandarevův film se řadí do nejlepších tradic evropského společensky angažovaného filmu a klade jednoduché, ale neobyčejně hluboké otázky o etice spotřeby, důstojnosti lidské práce a hranicích lidské výdrže ve střetu se systémem. Je to moudrá, hořká a velmi potřebná kinematografie, která nutí diváky přehodnotit myšlení o realitě kolem nás.