Vojna a mír III: Rok 1812

Popis filmu „Vojna a mír III: Rok 1812"

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Třetí část monumentální filmové epopeje Sergeje Bondarčuka, „Válka a mír, 3. část: Rok 1812“, představuje vizuální a emotivní vyvrcholení celého adaptačního projektu. Film přenáší diváky přímo do středu dramatických událostí z dob napoleonských válek, kdy Velká armáda pod vedením Napoleona Bonaparta vstupuje na území Ruského impéria. Adaptace mistrovského díla světové literatury z pera Lva Tolstého se v tomto díle dostává na úroveň plnou velkolepého rozmachu a přesně jej propojuje s hlubokou historiozofickou a existenciální reflexí. Děj se zaměřuje na osudy známých hrdinů, jejichž dosavadní život podléhá úplnému rozvratu tváří v tvář nadcházející katastrofě. Pierre Bezuchov (Sergej Bondarčuk), který stále hledá smysl vlastní existence a trápí ho vnitřní ztracenost, se dostává k Borodinu jako neozbrojený pozorovatel. Při pozorování noční můry bojů zblízka prožívá hluboký duchovní otřes, který přehodnocuje jeho dosavadní vnímání světa. Současně kníže Andrej Bolkonskij (Vjačeslav Tichonov), zklamaný dosavadním osobním životem, nachází útěchu v nekompromisním plnění vojenské povinnosti v čele svého pluku. Film mistrovsky staví do kontrastu osobní tragédie s historickou válečnou mašinérií a ukazuje také autentické postavy, jako je maršál Kutuzov nebo samotný Napoleon. Realizační stránka této části je považována za jedno z absolutních apogeí v historii kinematografie. Sekvence bitvy u Borodina, trvající na plátně několik desítek minut, úchvacuje nikdy dříve nevídaným měřítkem a inscenační přesností. Kameraman Anatolij Petrickij využil inovativní kameramanské techniky, včetně speciálně zkonstruovaných kamer pohybujících se na lanech nad bojištěm, širokoúhlých objektivů a 70mm filmu. Díky tomu je divák vtažen přímo do středu batalistického pekla, kde se pohled na tisíce komparzistů a explozí spojuje s malířskými, až poetickými záběry krajiny. Velkou předností produkce je také hudební doprovod, který složil Vjačeslav Ovčinnikov. Hudba jemně pracuje s kontrastem – od mohutných symfonických akordů vyjadřujících sílu ozbrojeného střetu až po tiché, nostalgické motivy doprovázející vnitřní monology hrdinů. Vynikající herecké výkony, zejména zdrženlivá a dojímavá role Tichonova, dodávají celku hluboký psychologický rozměr a vyhýbají se levnému patosu ve prospěch opravdové tragičnosti. „Válka a mír, 3. část: Rok 1812“ je nejen perlou sovětské kinematografie, ale i dílem s absolutně unikátním významem pro historii světového filmu. Ukazuje realistickou, příkras zbavenou tvář války, v níž se jedinec stává pouhým zrnkem prachu v běhu dějin. Skvělé spojení umělecké hodnoty s technologickým rozmacham způsobuje, že film dodnes představuje nepřekonatelný vzor historické filmové podívané.