Ariel

Popis filmu „Ariel"

Film vypráví o těžké životní situaci mladého horníka Kasurinena, jenž ztratil zaměstnání. Krátce poté, co jeho otec spáchá sebevraždu a přenechá mu starý automobil, vyráží Kasurinen na cestu za štěstím do jiného kraje. Cestou je však přepaden a oloupen o všechny úspory. Při hledání nového zaměstnání se seznámí s rozvedenou ženou a vzájemně si slíbí společný život. Vše se vyvíjí slibně až do okamžiku, kdy Kasurinen zbije muže, který ho oloupil. Záhy poté je odsouzen k pobytu ve vězení, ze kterého se mu sice podaří se spoluvězněm uprchnout, avšak jeho problémy tím zdaleka nekončí.

Snímek „Ariel“ uvedený v roce 1988 v režii Akiho Kaurismäkiho je druhým filmem ve slavné „proletářské trilogii“ finského mistra kinematografie, do níž patří také „Stíny v ráji“ a „Děvče ze sirkařské továrny“. Příběh se zaměřuje na osudy Taista Kasurinena, venkovského horníka ze severního Finska, jehož život se během krátké doby zcela zhroutí. Po uzavření dolu a sebevraždě svého otce zdědí Taisto starý bílý kabriolet značky Cadillac a vydává se do Helsinek za lepším zítřkem. Na místě ho však čeká série neštěstí: je okraden o úspory, donucen brát příležitostné, špatně placené práce a nakonec – v důsledku osudové souhry okolností – neprávem obviněn a uvězněn. Tam se seznamuje s Mikkonenem, s nímž plánuje útěk a začátek nového života za hranicemi země. Film je vzorovým příkladem jedinečného stylu Kaurismäkiho, který spojuje vážnost a tragičnost s absurdním, úsporným humorem a lakonickými dialogy. Režisér s neobyčejnou citlivostí pozoruje postavy ze společenského okraje a vytváří portrét lidí unavených životem, ale nepostrádajících důstojnost. Hlavní roli skvěle ztvárnil Turo Pajala, jehož umírněný, odtažitý herecký projev výborně vystihuje melancholii hrdiny. Sekunduje mu smyslná a bezprostřední Susanna Haavisto jako Irma, samoživitelka pracující na několika úvazcích, a nenahraditelný Matti Pellonpää v roli loajálního spoluvězně. Za vizuální stránku díla odpovídá režisérův stálý spolupracovník, kameraman Timo Salminen. Jeho pečlivě zkomponované, statické záběry nasycené chladnou paletou barev podtrhují drsnost zobrazovaného světa. Důležitou roli zde hraje také hudební složka – nostalgické finské tango, klasický rock and roll a šlágry dodávají příběhu poetický, hořkosladký charakter. „Ariel“ upevnil mezinárodní pozici Akiho Kaurismäkiho jako jednoho z nejvýraznějších autorů evropského autorského kina 80. a 90. let. Snímek se setkal s vřelým přijetím kritiky po celém světě a získal prestižní ocenění, mimo jiné Cenu FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě a cenu pro nejlepšího herce pro Turo Pajalu. Film okouzluje univerzálností svého poselství – pod povrchem ponurého sociálního dramatu a kriminálního žánru se totiž skrývá hluboce humanistický, až pohádkový příběh o touze po svobodě, lásce a hledání vlastního místa na zemi. Dnes je „Ariel“ považován za jedno z nejdůležitějších děl v tvorbě finského režiséra.