Barvy

Popis filmu „Barvy"

Východní čtvrti Los Angeles nejsou žádný ráj. Každý ze sedmdesáti tisíc místních patří k některému z gangů, po ulicích kolují miliony zbraní a proti tomu všemu stojí jen dva muži. Sean Penn a Robert Duvall jako policisté, kteří se ocitli tváří v tvář peklu...(oficiální text distributora)

Na konci 80. let 20. století se k režijní formě vracející Dennis Hopper rozhodl podívat na realistický a bezohledný problém války gangů v Los Angeles. Film „Barvy“ (1988) se stal jedním z prvních hollywoodských snímků, které tak přímo a drze představily nekompromisní realitu pouličních konfliktů mezi uskupeními Crips a Bloods. Hopper se vzdal přehnané, senzační konvence ve prospěch téměř dokumentárního ladění, což filmu přineslo výrazný, naturalistický a neobyčejně surový tón. Děj se zaměřuje na dva příslušníky policie z Los Angeles pracující ve speciální jednotce zabývající se bojem proti organizovanému zločinu (CRASH). Bob Hodges (v podání Roberta Duvalla) je zkušený, vyrovnaný veterán, který věří v diplomacii, budování vztahů s místní komunitou a zachování pragmatického klidu. Jeho novým partnerem se stává Danny McGavin (v podání Seana Penna), mladý, horkokrevný a neobyčejně sebevědomý policista, pro něhož je nejdůležitější okamžitá demonstrace síly a agresivní dominance. Společně patrolují v nebezpečných čtvrtích East Los Angeles a South Central, kde eskaluje krvavý konflikt mezi Crips nosícími modré šátky a Bloods oděnými do červené. Hopperova režie sází na autentičnost a blízkost k postavám. Kamera Haskella Wexlera – vynikajícího kameramana – skvěle zachycuje dušnou, drsnou atmosféru kalifornských slumů, přičemž kombinuje přirozené osvětlení s dynamickým natáčením z ruky během policejních honiček a zátahů. Herecký duet Duvall-Penn vytváří neobyčejně přesvědčivou filmovou chemii, v níž se střetávají dvě odlišné generace a diametrálně odlišné filozofie služby. Neskutečně důležitým prvkem díla je také hudební doprovod. Instrumentální hudbu složil legendární jazzman Herbie Hancock, zatímco kulisou pro události se stala tehdy vznikající hiphopová kultura v čele s ikonickou titulní skladbou v podání Ice-T. V době premiéry vyvolaly „Barvy“ značné kontroverze. Část kritiků a společenských aktivistů se obávala, že film může podněcovat násilí v ulicích nebo dokonce glorifikovat zločin. Přesto se snímek ukázal jako divácký úspěch a získal uznání za odvážné, hollywoodského pozlátka zbavené ukázání bezmocnosti strážců zákona ve střetu s bezmyšlenkovitým cyklem pomsty. Dnes jsou „Barvy“ považovány za klasiku kriminálního kina 80. let a za důležitý referenční bod pro pozdější produkce zabývající se pouliční realitou v Los Angeles.