Galerianki

Kasia Rosłaniec vstupuje do polské kinematografie s bezkompromisní energií a proměňuje nablýskané chrámy obchodu ve scenerii moderní společenské tragédie. Autorka nehledá lacinou senzaci ani epatování patologií, ale s chladnou, téměř sociologickou pozorností sleduje postupnou devastaci citlivosti svých hrdinek. Krátká stopáž si vynucuje neúprosné tempo a mimořádně zkondenzované vyprávění bez zbytečných příkras. Rosłaniec důsledně buduje svět, v němž estetika moderně navržených interiérů nákupních center drasticky kontrastuje s bezduchostí, emotivním chladem a marasmem panujícím v domovech dívat.

Vizuální stránka snímku staví na neustálém, promyšleném stavění sterylního, barvami nasyceného světa konzumu do kontrastu s šedivou, až anemickou všednodenností hrdinů. Kamera velmi pozorně sleduje mikrogesta dívat a podtrhuje jejich hlubokou ztracenost mezi regály prohýbajícími se pod tíhou zboží, jež se v jejich očích stávají jediným synonymem lepšího života. Polodetaily a blízké záběry dokonale vystihují pocit sevření. Zvuková složka a dynamický střih pak zručně podkreslují pulzující, hořečnatý rytmus moderního města a budují husté napětí kolem morálních voleb, před nimiž stojí Ala, jež do tohoto specifického prostředí teprve proniká.