Med

Popis filmu „Med"

Šestiletý chlapec Yusuf je jedináček. Se svými rodiči žije uprostřed lesů v hornaté krajině severovýchodního Turecka. Chlapec téměř nemluví a je citově vázán ke svému otci, kterého provází při jeho cestách po lesích. Otec je včelař a své úly dává vysoko do korun stromů. Yusuf s otcem sdílí jeho intimní vztah k přírodě, učí se od něj rozeznávat květiny a pomáhá mu při práci se včelami. Ve škole je Yusuf outsiderem, a i když stále touží po pochvale od svého učitele, nedaří se mu ji získat. Třetí díl slavné trilogie o životě básníka Yusufa nás zavádí do jeho dětství. Režisér věnuje pozornost těsnému sepětí člověka s přírodou i vnitřnímu vývoji malého hrdiny. Díky vynikající kameře a výjimečnému výkonu sedmiletého Bory Altaşe dosahuje snímek natočený v pomalém rytmu až meditativní atmosféry. Síla filmu je podpořena i absencí hudby, jež dává prostor zvukům panenské přírody.

„Med“ (tur. Bal) z roku 2010 v režii Semiha Kaplanoğlua je vyvrcholením uznávané „Trilogie o Yusufovi“, kterou tvoří také dřívější snímky „Vejce“ (2007) a „Mléko“ (2008). Ačkoli vznikl jako poslední, z hlediska chronologie událostí představuje prequel celého příběhu a zachycuje dětství hlavního hrdiny. Režisér v něm představuje návrat ke kořenům postavy a zkoumá prameny jeho citlivosti, pozdějších životních voleb a umělecké duše. Kaplanoğluovo dílo získalo uznání po celém světě a v roce 2010 obdrželo mimo jiné prestižního Zlatého medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Hlavním hrdinou je šestiletý Yusuf (v podání neobyčejně přirozeného Bory Altaşe), který právě začíná chodit do základní školy. Chlapec zápasí s koktáním, které se zhoršuje ve stresujících situacích, zejména při hlasitém čtení ve třídě před vrstevníky. Oporou pro Yusufa je jeho otec Yakup (Erdal Beşikçioğlu), který se zabývá tradičním a nebezpečným sběrem medu od divokých včel ve vysokých korunách stromů v horském lese v regionu Černého moře. Syna a otce spojuje hluboké, až metafyzické pouto a společná tajemství. Když v okolí náhle zmizí populace včel, Yakup se rozhodne vydat hluboko do nepřístupného pralesa, aby umístil úly ve vzdálených oblastech. Jeho prodlužující se nepřítomnost vyvolává rostoucí obavy matky Zehry (Tülin Özen) i malého Yusufa, který kvůli potlačovanému strachu zcela ztrácí hlas. Režisér pracuje s neobyčejně minimalistickým a kontemplativním stylem. Kaplanoğlu se zcela vzdává tradičního hudebního doprovodu a ilustrační hudby a nahrazuje ji bohatou zvukovou složkou přírody: šuměním větru, zpěvem ptáků, praskáním větví pod nohama či bzučením včel. Kamera Barışe Özbiçera okouzluje svou malířskostí – lesní krajina severovýchodního Turecka, zahalená mlhou a slunečními paprsky pronikajícími hustými korunami stromů, vytváří pohádkovou a zároveň drsnou atmosféru. Vedení kamery je pomalé a pozorné, což divákovi dává čas ponořit se do vnitřního světa malého hrdiny a prožít jeho vnímání okolí. Osou filmu se stává tiché pozorování každodenních rituálů a drobných gest, které budují rodinné pouto. Mimořádným přínosem filmu je hercký výkon, zejména kreace debutujícího Bory Altaşe. Chlapec přenáší na plátno autentické emoce ukryté v pohledech a gestech a s úspěchem nese váhu celé narace. „Med“ je podmanivý, poetický příběh o vztahu člověka s přírodou, dospívání, ztrátě a hluboké lásce mezi otcem a synem. Toto dílo je považováno za jeden z nejdůležitějších a nejpozoruhodnějších bodů v současné turecké autorské kinematografii.