Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Popis filmu „Pulp Fiction: Historky z podsvětí"

Děj Pulp Fiction tvoří několik příběhů z losangeleského gangsterského prostředí, které se v několika scénách spojují a prolínají. Jejich společným prvkem jsou postavy Marsella Wallace, Vincenta Vegy a Miy Wallacové, což jsou jediné tři postavy, které se vyskytují ve všech povídkách. Příběhy jsou plné bizarních dějových zvratů, narážek na klasické béčkové filmy i postmoderních prvků.

"Pulp Fiction" z roku 1994 v režii Quentina Tarantina je jedním z nejvýznamnějších děl v historii nezávislé kinematografie, které nenávratně změnilo tvář moderního filmu. Po úspěchu debutových "Gaunerů" Tarantino spolu s Rogerem Avarym vytvořil scénář odkazující na levné poválečné kriminální romány (tzv. pulp časopisy). Film představený na festivalu v Cannes získal Zlatou palmu a teprve jednatřicetiletý režisér byl okamžitě prohlášen za nového vizionáře Hollywoodu. Děj filmu má mozaikovou strukturu a skládá se z několika propojených příběhů odehrávajících se v kriminálním podsvětí Los Angeles. Sledujeme osudy dvou charismatických nájemných vrahů, Julese Winnfielda a Vincenta Vegy, kteří se snaží získat zpět tajemný kufřík patřící jejich šéfovi Marcellusi Wallaceovi. Mezitím Vincent dostane za úkol postarat se během nepřítomnosti bosse o jeho ženu Miu. Souběžně poznáváme příběh stárnoucího boxera Butche Coolidge, který se rozhodne porušit dohodu s mafií a vyhrát domluvený zápas, čímž na sebe přivolá smrtelné nebezpečí ze strany rozzuřených gangsterů. Tarantino nadchl diváky i kritiky nekonvenčním, nelineárním vyprávěním a brilantními, neobyčejně rozsáhlými dialogy. Postavy vedou dlouhé, často až absurdní rozhovory o popkultuře, fast foodu nebo masáži nohou v situacích bezprostředního ohrožení života. Film je natočen s mimořádným smyslem pro estetiku, snoubí v sobě drsné násilí, černý humor a eleganci. Vynikající obsazení – mimo jiné John Travolta, který díky této roli zažil velkolepý renesanci kariéry, Samuel L. Jackson, Uma Thurman a Bruce Willis – vytvořilo ikonické kreace, které se trvale zapsaly do kánonu popkultury. Mimořádně důležitým prvkem díla je vynikající výběr soundtracku. Tarantino se vzdal tradiční scénické hudby ve prospěch pečlivě vybraných skladeb žánrů surf rocku, rock and rollu, popu a funku z 50., 60. a 70. let. Skladby jako "Misirlou" Dicka Dalea nebo "You Never Can Tell" Chucka Berryho dokonale ladí s dynamickou kamerou polského kameramana Andrzeja Sekuły. "Pulp Fiction" se stalo obrovským komerčním i uměleckým úspěchem a získalo uznání po celém světě. Dodnes je tento film považován za mistrovské dílo postmoderní kinematografie a milník v historii amerického filmu.