Ledová archa

Popis filmu „Ledová archa"

Příběh je zasazený do chladné postapokalyptické budoucnosti roku 2031. Po neúspěšném pokusu o zvrácení globálního oteplování nastala nová doba ledová. Z planety Země se stala sněhová koule a hrstka přeživších lidí se nachází v přeplněném vlaku jménem Snowpiercer, který poháněn speciálním motorem cestuje po celém světě. Za těchto ztížených podmínek je založena nová sociální třídní struktura. Ti nejchudší jsou nuceni žít v zadní části vlaku, a čím více se přibližujeme k té přední, tím lepší nacházíme podmínky pro život. Kdosi až na konci vlaku však s tímto postavením není plně spokojený a proto vypukne vzpoura.

„Ledová archa“ z roku 2013 v režii Bong Joon-ho je jedním z nejzajímavějších a nejbezkompromisnějších děl současné sci-fi kinematografie. Film vznikl na motivy francouzského grafického románu „Le Transperceneige“ autorů Jacquesa Loba, Benjamina Legranda a Jean-Marca Rochetteho. Byl to mezinárodní anglicky mluvený debut jihokorejského mistra, který získal podporu jak asijských, tak západních producentů (včetně slavného režiséra Park Chan-wooka v roli producenta). Snímek nás přenáší do roku 2031, kdy klimatická katastrofa způsobená neúspěšným pokusem o zastavení globálního oteplování vedla k úplnému zamrznutí Země. Jediným útočištěm pro zbytky lidstva se stává gigantický vlak Snowpiercer, poháněný věčným motorem, který neustále obíhá kolem zamrzlé planety. Uvnitř tohoto řítícího se kolosu se však odráží bezohledný společenský řád. Na konci vlaku, v podmínkách urážejících lidskou důstojnost, živoří utlačovaná chudina, zbavená práv a krmená syntetickou hmotou. V předních vagónech naopak bohatí cestující oplývají luxusem a utápějí se v dekadenci. Hlavní hrdina Curtis (v podání Chrise Evanse) se pod vedením letitého Gilliama (John Hurt) staví do čela krvavé vzpoury. Cílem rebelů je prorazit přes jednotlivé vagóny až k samotné lokomotivě, převzít kontrolu nad motorem a svrhnout tyranii tvůrce vlaku Wilforda. Bong Joon-ho mistrovsky spojuje velkolepé akční kino s hlubokou společenskou satirou a metaforou třídního boje. Režisér využívá klaustrofobní prostor vlaku k budování neustálého napětí – každý další vagón představuje zcela jiný svět, odlišný vizuálně i stylisticky, od špinavých chlévů až po surrealistické botanické zahrady, akvária a noční kluby. Za zvláštní pozornost stojí vynikající výkon Tildy Swinton v roli přehnané, protektorské ministryně Masonové, a také Song Kang-ho v roli inženýra Namgoonga závislého na specifické droze, který jako jediný ví, jak otevírat průchody mezi vagóny. Vynikající kamera Hong Kyung-pyo dodává filmu unikátní, surový a zároveň vizionářský charakter, zatímco dynamická hudba Marca Beltramiho podtrhuje dramatičnost střetů. Film se ukázal jako gigantický umělecký i komerční úspěch a stal se jedním z milníků v kariéře korejského režiséra, který předznamenal jeho pozdější triumf se snímkem „Parazit“. Ačkoliv v USA narazila distribuce na potíže kvůli konfliktu s producentem Harveym Weinsteinem (který požadoval zkrácenou verzi, s čímž režisér nesouhlasil), nakonec film dorazil do kin v plné autorské verzi a sklidil entuziastické recenze kritiků po celém světě. „Snowpiercer“ získal kultovní status a upevnil Bongovu pozici jednoho z nejvýznamnějších současných filmových tvůrců.