Tahle země není pro svobodné matky

Popis filmu „Tahle země není pro svobodné matky"

Na motivy bestselleru od Felicie Kingsleyové. V Belvedere, malebném toskánském městečku, kde je středobodem vesmíru láska, si musí zcela nezávislá svobodná matka Elisa vybrat mezi životem, který si vybudovala, a Michelem, který by mohl oživit vše, na co se snažila zapomenout.

Filmové adaptace společenských románów a romancí se těší nepolevující popularitě po celém světě a italská populární literatura stále odvážněji vstupuje na plátna kin a streamovací platformy. Snímek „To nie miejsce dla singli“ v režii Laury Chiossone je filmovou adaptací uznávaného románu od Felicie Kingsley (orig. „Non è un paese per single“). Chiossone, známá svým komediálním citem a schopností vnímavě vyprávět o složitých mezilidských vztazích, což dokázala mimo jiné v komedii „Genitori quasi perfetti“, převádí na plátno okouzlující, ale i dilemat plný příběh zasazený do srdce slunného Toskánska. Hlavní hrdinkou příběhu je Elisa, nezávislá a nohama pevně stojící na zemi žena, která vychovává dítě jako matka samoživitelka. Její život v půvabném městečku Belvedere se zdá být zcela uspořádaný a bezpečný, zapsaný do rytmu každodenních povinností a po léta budované soběstačnosti. Belvedere je však specifické místo – malebné toskánské městečko je proslulé tím, że láska se zde považuje za jedinou hodnotu, na níž záleží, a bytí single je vnímáno téměř jako anomálie. Klid Elisy naruší příchod Micheleho do jejího života. Muž vnáší do jejího světa chaos, ale také dlouho zapomenuté emoce. Hrdinka stojí před těžkou volbou mezi stabilním, i když předvídatelným životem, který si sama vybudovala, a otevřením se citu, který od ní vyžaduje odhození dosavadního ochranného pancíře. Z realizačního hlediska se film řadí ke klasickým vzorům italské romantické komedie a sází na syté barvy a malebné záběry toskánské krajiny. Kamera vyzdvihuje jak půvab úzkých uliček Belvedere, tak i rozlehlé slunné kopce a vytváří hřejivou, eskapistickou atmosféru. Režisérka Laura Chiossone balancuje mezi lehkým humorem a umírněnějšími společenskými akcenty, aniž by spadala do přehnaného klišé. Důležitým prvkem atmosféry je také soundtrack, v němž se tradiční italské tóny prolínají s moderními, chytlavými popovými skladbami. „To nie miejsce dla singli“ zapadá do proudu moderní romantické kinematografie, která vedle milostné linie klade otázky o nezávislosti žen, výzvách samoživitelství a strachu z opětovného zranění. Pro příznivce prózy Felicie Kingsley představuje snímek převod literárního světa na plátno, zatímco pro širší publikum jde o lehkou, zručně natočenou komediální nabídku, jež okouzlí italskou atmosférou a sympaticky vykreslenými postavami.