Země

Popis filmu „Země"

Ángel je muž s tajemnou minulostí. Dorazí k jedné španělské vinici, kde má postřikem vyhubit škodlivý hmyz. Brzy se však zamiluje do dvou žen. První je nesmělá a nešťastně provdaná dcera majitele vinice Ángela. Druhá Mari je milenkou muže Ángeliny. V této záplavě emocí chce Ángel nalézt svůj klid.

Snímek „Země“ („Tierra“) z roku 1996 je třetím celovečerním hraným filmem uznávaného španělského režiséra a scenáristy Julia Medema. Toto dílo přichází v neobyčejně důležitém okamžiku kariéry baskického tvůrce – vzniklo bezprostředně po úspěchu ceněného filmu „Ryšavá veverka“ (1993) a těsně před světovým průlomem, kterým se stali „Milenci ze severního pólu“ (1998). Medem znovu bere diváky na autorskou cestu do světa plného magického realismu, v němž se šedivá všednodennost neustále prolíná s mystikou, podvědomím a symbolickými zákony přírody a kosmu. Hlavním hrdinou příběhu je Ángel (ve skvělém podání Carmela Gómeze), muž se složitou a nevšední psychickou strukturou, který nedávno opustil psychiatrickou léčebnu. Ángel je přesvědčen, že v jeho těle přebývají dvě samostatné identity – jedna pozemská, pragmatická a lidská, druhá pak duchovní, představující andělský hlas z jiné dimenze. Muž přichází do drsného, sluncem sežehnutého kraje španělských vinic. Jeho úkolem je odčervit půdu a odstranit pohromu v podobě larv hmyzu, které dávají místnímu vínu specifickou, zemitou příchuť. Na místě se hrdina zaplétá do husté sítě milostných vztahů a zamilovává se současně do dvou zcela odlišných žen. Jednou z nich je skromná, citlivá a nešťastně vdaná Angela (Emma Suárez), drugou pak mladá, nespoutaná a neobyčejně smyslná Mari (Silke). Ángel, rozervaný mezi dvěma extrémy, se snaží najít vnitřní rovnováhu. Z hlediska zpracování představuje „Země“ ukázku vizuálního a zvukového mistrovství. Snímky Javiera Aguirresarobeho, nasycené teplými odstíny červené a okru, proměňují venkovskou krajinu v téměř kosmický, surrealistický a odrealizovaný prostor. Významnou roli při vytváření melancholické a zároveň napjaté atmosféry hraje vynikající hudba, kterou složil Alberto Iglesias. Medem mistrovsky využívá motivy mikrokosmu a makrokosmu – miniaturní svět hmyzu žijícího pod povrchem země se stává metaforickým odrazem lidské touhy, potlačovaných emocí a duchovních trhlin. Herecké výkony ve filmu jsou na nejvyšší úrovni a tvoří jeden z nejdůležitějších pilířů produkce. Carmelo Gómez neobyčejně subtilně balancuje mezi příčetností a šílenstvím, zatímco jeho partnerky Emma Suárez a Silke vytvářejí nezapomenutelné, výrazné kreace, které představují dva zcela odlišné prvky ženskosti. „Země“ získala široké uznání v mezinárodním filmovém prostředí, což potvrdila i nominace do hlavní soutěže o Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1996. Film získal také dvě sošky Goya, čímž upevnil Medemovu pozici jednoho z nejvizionářštějších a nejoriginálnějších autorů evropské kinematografie 90. let.