Alice už tu nebydlí

Popis filmu „Alice už tu nebydlí"

Alice Hyatt (Ellen Burstyn, držitelka Oscara) ovdoví a jelikož nemá dostatek financí, aby zabezpečila sebe a svého dospívajícího syna (Alfred Lutter), rozhodne se pro kariéru zpěvačky v Kalifornii. Svou životní pouť začíná v Novém Mexiku a když získá práci servírky ve Phoenixu, potkává majetného a osudového muže (Kris Kristofferson)…

Když v roce 1974 Martin Scorsese přijímal nabídku na režii dramatu „Alice už tu nežije“, byl tvůrcem spojovaným především s mužskou, brutální newyorskou kinematografií, což dokázal úspěchem filmu „Špinavé ulice“. Iniciátorką projektu však byla představitelka hlavní role Ellen Burstyn, která od studia Warner Bros. získala svobodu při výběru režiséra. Herečka hledala někoho, kdo by dokázal nahlédnout na ženskou perspektivu svěžím, autentickým způsobem a bez hollywoodského sentimentalismu. Film ideálně zapadl do proudu kinematografie Nového Hollywoodu, když se zabýval tématy ženské emancipace, nezávislosti a hledání vlastní identity v reáliích amerického provincialismu 70. let. Hlavní hrdinka Alice Hyatt je třicátnice, žena v domácnosti žijící v malém městečku v Novém Mexiku. Její rutinní a neuspokojivý život se prudce změní, když její chladný manžel zahyne při autonehodě. Vystavena nutnosti samostatně uživit sebe a svého dvanáctiletého syna Tommyho se Alice rozhodne prodat majetek a vydat se na cestu do Kalifornie. Jejím snem je návrat k mladistvým vášním a zahájení zpěvácké kariéry v Monterey. Cesta k cíli se však ukáže být plná překážek. Donucena hledat výdělek v místních barech v Phoenixu a Tucsonu musí hrdinka čelit útrapám všedního dne, vztahu s dospívajícím, neposedným synem i komplikovaným vztahům s muži, včetně agresivního Bena a shovívavého farmáře Davida. Scorsese vnesl do společenského příběhu nebývalou dynamiku a realismus. Propojil konvenci road movie s téměř dokumentárním pozorováním všedního dne dělnické třídy. Výjimečný charakter mají úvodní titulky filmu – stylizované do podoby klasických melodramat z éry zralého Hollywoodu, které představují mytologický referenční bod pro sny hlavní hrdinky. Kamera Kenta L. Wakeforda dokonale vystihuje zaprášenou, horkou atmosféru provinciálních barů a motelů na americkém Jihozápadě. Důležitou roli zde hraje také hudba: vedle tradičního doprovodu se objevují rockové a popové skladby dané éry, mimo jiné od Eltona Johna nebo Mott the Hoople, které vytvářejí autentické společensko-kulturní pozadí. Největší sílou snímku je mistrovské herectví. Ellen Burstyn vytvořila mnohovrstevnatý, hluboce lidský portrét ženy potýkající se s vlastními slabostmi a tlakem okolí, což jí přineslo zaslouženého Oscara. Vynikající vedlejší výkony podali také Diane Ladd jako drsná, ale laskavá servírka Flo, Kris Kristofferson v roli citlivého Davida a mladý Alfred Lutter jako Tommy. „Alice už tu nežije“ dodnes zůstává jedním z nejzdařilejších a nejempatičtějších společenských dramat své dekády a slouží jako důkaz režijní všestrannosti Martina Scorseseho.