Don't Answer the Phone!

Popis filmu „Don't Answer the Phone!"

A Vietnam veteran that spends his days photographing pretty girls, and his nights strangling them, sets sights on the patients of a radio psychiatrist.

Horor z roku 1980 režírovaný Robertem Hammerem, v originále známý jako „Don't Answer the Phone!“, zapadá do proudu americké exploatační kinematografie a tehdy nastupující vlny popularity slasherů. Nízkorozpočtový snímek hojně čerpá z motivů známých z psycho-thrillerů o sériových vrazích a kombinuje je s estetikou drsného akčního filmu 70. let. Snímek vznikl v období, kdy Hollywood ochotně experimentoval s naturalistickým zobrazováním násilí, což v případě této produkce vyústilo v četné morální a cenzurní kontroverze. Hlavním hrdinou příběhu je Kirk Smith, psychicky narušený veterán z války ve Vietnamu a fotograf pracující v erotickém průmyslu. Smith prochází ulicemi Los Angeles a hledá další oběti – mladé ženy, které napadá v jejich vlastních bytech a škrtí je punčochou zatíženou mincemi. Jeho znepokojivé chování se stupňuje a pachatel začíná navazovat kontakt s dr. Lindsay Gale, psycholožkou vedoucí populární rozhlasový pořad. Vrah volá anonymně do vysílání a rozhovory s nic netušící terapeutkou bere jako součást své makabrózní hry. Po stopách škrtiče hledaného po celém městě se vydávají zkušení detektivové z oddělení vražd – poručík Chris McCabe a seržant Hatcher, kteří se snaží zabránit dalším tragédiím. Z hlediska zpracování snímek vyniká surovou, bezkompromisní atmosférou. Kamera zobrazuje Los Angeles bez hollywoodského lesku – jako dusný, nebezpečný prostor plný temných zákoutí. Klíčovým prvkem filmu je výkon Nicholasa Wortha v roli Kirka Smitha. Jeho přehrávané, a zároveň bezohledné a znepokojivé herectví dominuje obrazovce a dodává celé produkci tísnivý charakter. Soundtrack zkomponovaný Michaelem Linnem umocňuje napětí pomocí atmosférických syntetizátorových zvuků typických pro nízkorozpočtové horory té doby. V době premiéry se film setkal s ostrou kritikou ze strany niektórych novinářů a společenských organizací, které tvůrcům vyčítaly překročení hranic dobrého vkusu a epatování násilím na ženách. Z tohoto důvodu se snímek ve Velké Británii dostal na slavný seznam „Video Nasties“, který zakazoval jeho oficiální šíření na videokazetách. Během let však film „Neber to sluchátko“ získal status kultovního snímku mezi milovníky B-filmů a sběrateli klasických slasherů a dnes představuje zajímavý příklad hororu ze zlaté éry amerického exploatačního thrilleru.