Paterno

Popis filmu „Paterno"

Film se soustředí na život Joea Paterna (Al Pacino), který se po tom, co se stal nejvýznačnějším trenérem v historii vysokoškolského fotbalu, zaplete do skandálu sexuálního zneužívání Jerryho Sanduskyho z Pensylvánské státní univerzity, jenž byl obviněn z dlouholetého zneužívání nezletilých dětí. Na základě toho dochází ke zpochybnění odkazu Joe Paterna, který je konfrontován s ohledem na svou spoluúčast spočívající v tichém tolerování této skutečnosti.

Televizní drama „Paterno“ v režii Barryho Levinsona je studií z dílny stanice HBO o pádu jedné z největších legend amerického akademického sportu. Snímek se řadí do žánru životopisných společensko-politických dramat založených na skutečných událostech vytvořených dvojicí Levinson–Pacino a představuje jejich třetí společný projekt po snímcích „Doktor Smrt“ a „Phil Spector“. Tvůrci se zaměřují na dramatické události z listopadu 2011, kdy dlouholetý trenér týmu amerického fotbalu Pensylvánské státní univerzity (Penn State), Joe Paterno, musel čelit následkům obřího mravnostního skandálu kolem svého bývalého asistenta Jerryho Sanduskyho. Děj filmu zobrazuje události stlačené do několika klíčových dnů, během nichž se autorita a pověst po desetiletí uznávaného kouče zhroutily. Joe Paterno, všeobecně známý jako „Joe Pa“, dosáhl nejvyššího počtu vítězství v historii akademického fotbalu a po léta ztělesňoval ty nejvyšší etické standardy. Situace se však prudce změní, když vyjde najevo, že jeho dlouholetý spolupracovník sexuálně zneužíval nezletilé chlapce. Film nezkoumá ani tak samotný soudní proces, jako spíše mechanismy popírání pravdy, neschopnost institucí jednat a tragické následky morálního kompromisu. Klade si otázku po míře odpovědnosti trenéra, který o zneužívání věděl, ale nepodnikl žádné rozhodné kroky. Barry Levinson režije tento projekt s velkou zdrženlivostí a vyhýbá se lacinému senzacechtivosti i snadným soudům. Využívá specifickou, stísněnou atmosféru, v níž převládají těsné záběry, tlumené barvy a úsporný hudební doprovod. Režisér proplétá vyprávění současnými scénami s retrospektivami a autentickými televizními archivními záběry, čímž vytváří hutný obraz mediálního honu a neschopnosti institucí reagovat. Díky tomuto postupu se divák stává svědkem toho, jak bolestná pravda pomalu proniká do vědomí stárnoucího monarchy amerického sportu. V popředí filmu stojí vynikající, umírněný výkon Al Pacina. Herec se vyhýbá přehnaným emocím a vytváří portrét zralého muže, který se ztrácí v realiích moderních médií a nedokáže pochopit rozsah tragédie. Pacino ztvárňuje Paterna nikoli jako bezohledné monstrum, ale jako tragickou postavu – vězně vlastního mýtu a systému, který sám pomáhal vytvářet. Skvělou protiváhou jeho postavě je výkon Riley Keough v roli Sary Ganim, mladé novinářky místních novin, jejíhož zvídavost a vytrvalost vedly k odhalení pravdy. „Paterno“ je působivé vyprávění o morální slepotě, lojalitě k instituci nadřazené blahu jednotlivců a o ceně, která se platí za mlčení. Film z produkce HBO sklidil uznání kritików za poctivé ztvárnění faktů, vysokou úroveň zpracování a zralost při otevírání obtížných společenských témat.