Proces

Popis filmu „Proces"

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

„Proces“ z roku 1962 v režii Orsona Wellese je jednou z nejznámějších a nejuznávanějších adaptací prózy Franze Kafky. Welles, který měl za sebou bohatou historii zápasení s hollywoodským studiovým systémem, našel v absurdním a trýznivém světě českého spisovatele ideální zrcadlo pro své vlastní umělecké vize. Hlavní hrdina, Josef K. (v této roli Anthony Perkins), se jednoho rána probudí ve svém bytě a k velkému překvapení zjišťuje přítomnost úředníků, kteří ho informují o zahájení soudního řízení proti němu. Přestože K. nespáchal žádný zločin a nikdo nedokáže uvést povahu vznášených obvinění, je hrdina vtažen do labyrintu kafkovské byrokracie, z něhož neexistuje snadný únik. Vizuální stránka filmu je opravdovým ukázkovým dílem expresionismu a surrealismu. Welles se vzdal klasické studiové scénografie ve prospěch autentických, monumentálních lokací a vytěžil z nich neuvěřitelný atmosférický potenciál. Značná část natáčení probíhala v tehdy opuštěném pařížském nádraží Gare d’Orsay. Skličující prostory s tisíci psacími stoly, kilometrovými chodbami a nízkými stropy podtrhují odcizení a ztracenost jednotlivce vůči bezduché mašinérii moci. Kameraman Edmond Richard vytvořil výraznou černobílou kameru s ostrým kontrastem za použití hloubky ostrosti a znepokojivých úhlů kamery, což umocňuje pocit klaustrofobie a bdělé noční můry. Obsazení filmu je přehlídkou skvělého herectví v čele s Anthonym Perkinsem. Role Josefa K., ztvárněná krátce po velkém úspěchu „Psycha“ Alfreda Hitchcocka, je plná nervozity, paranoie a bezmocné zuřivé energie. Perkins dokonale zachytil emocionální labilitu hrdiny snažícího se zachovat si důstojnost tváří v tvář nesmyslnému systému. V obsazení ho doprovázejí vynikající herečky – Romy Schneider, Jeanne Moreau a Elsa Martinelli – vytvářející mnohorozměrné ženské postavy obklopující Josefa. Sám Orson Welles se zhostil role cynického a mocného advokáta Hastlera. Hudební doprovod, založený mimo jiné na skladbách Jeana Ledruta a slavném „Adagiu g moll“ Albinoniho, dokonale souzní s temnou náladou příběhu. I přes zpočátku smíšené recenze ze strany kritiků, kteří se přeli o míru věrnosti literární předloze, získal „Proces“ postupem času status mistrovského díla existenciální kinematografie. Welles přeuspořádal strukturu knihy a dodal jí modernější a bezprostřednější vyznění, včetně metaforických odkazů na totalitní režimy 20. století. Sám režisér v rozhovorech opakovaně zdůrazňoval, že tento film považuje za své nejzdařilejší a nejrozvinutější umělecké dílo. Dnes zůstává „Proces“ nepřekonatelným vzorem adaptace náročné literatury, který divákovi nabízí nejen mimořádné estetické hodnoty, ale i hlubokou reflexi lidského údělu.