Pro hrst dolarů

Popis filmu „Pro hrst dolarů"

Jezdec odnikud, zarostlý cizinec Joe, přijíždí do mexického pohraničního městečka. Když zjistí, že zde vládnou dva znepřátelené rodinné gangy, Rojové a Baxterové, bez váhání se dá do služeb obou. Jediným měřítkem jeho činů je zisk; neváhá inscenovat spory, z nichž těží jen on sám. Všechno mu vychází, až do okamžiku, kdy se nechá unést soucitem. Stranění spravedlnosti se Joeovi krutě vymsti; poznává, že nedokáže sloužit dvěma pánům, a nezbývá mu než pracně očistit městečko od zla.

„Pro hrst dolarů“ (orig. Per un pugno di dollari) z roku 1964 v režii Sergia Leoneho je jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších milníků v historii populární kinematografie. Tento film nejenže formálně zahájil žánr takzvaných spaghetti westernů, ale také zcela redefinoval v té době již archaický žánr tradičního amerického westernu. Projekt vyrostl z fascinace italského režiséra japonským samurajským filmem a představoval přímou, i když zpočátku neautorizovanou adaptaci mistrovského díla Akiry Kurosawy „Tělesná stráž“ (Yojimbo). Leone přenesl samurajské motivy cti, chamtivosti a individuální mazanosti na sluncem sežehnuté pustiny mexického pohraničí. Děj se zaměřuje na postavu tajemného, osamělého poutníka označovaného jednoduše jako Joe (v podání Clinta Eastwooda). Ten přichází do malého městečka San Miguel, ležícího na mexicko-americké hranici. Městečko se ukáže být liduprázdným peklem terorizovaným dvěma na život a na smrt znepřátelenými pašeráckými rody: bratry Rojovými, kteří obchodují se zbraněmi, a rodinou Baxterových, jež vydělává na nelegálním alkoholu. Chladný a krajně pragmatický pistolník v tomto konfliktu okamžitě rozpozná příležitost k výdělku. Pronajímá své služby střídavě oběma stranám, dovedně podněcuje vzájemnou nenávist a vede konflikt ke krvavé eskalaci. Situace se však zkomplikuje, když se Joe rozhodne zasáhnout do osudu ženy a její rodiny, které vězní bezohledný Ramón Rojo. Sergio Leone přinesl do kinematografie zcela novou estetiku. Opustil černobílé rozdělení na jednoznačně dobré šerify a zlé bandity a nahradil ho morální šedí, cynismem a naturalistickým násilím. Ve vizuální rovině režisér pracuje s neobyčejnými kontrasty – extrémními detailními záběry na zpocené tváře a oči hrdinů sestavenými s širokými, panoramatickými záběry drsné krajiny. Klíčovým prvkem díla je také geniální soundtrack vytvořený Enniem Morriconem. Skladatel opustil klasickou orchestraci a využil hvízdání, práskání bičem, elektrické kytary a výrazné vokální partie, což celku dodalo operní charakter. Ztvárnění Clinta Eastwooda – málomluvného pistolníka v ponču, s doutníkem v koutku úst – vstoupilo do historie popkultury a bleskově herci zametlo cestu k mezinárodní kariéře. Gian Maria Volonté, který mu sekundoval, vytvořil děsivý portrét nevypočitatelného a krutého Ramóna. Ačkoli se film zpočátku setkal se smíšenými ohlasy tradičních kritiků, zaznamenal oslnivý komerční úspěch. Stal se prvním dílem slavné „Dolarové trilogie“ Sergia Leoneho a dodnes je považován za absolutní klasiku akčního filmu.