Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta

Popis filmu „Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta"

Kdyby rodiče Jamese Walshe věděli, co se stane, když se nastěhují do domu na Elm Street…! Pět let čekal Freddy Krueger, aby se znovu objevil ve snech nového chlapce ve městě a otevřel svoji ruku z nožů. Démonický zabiják si pro svoji pomstu nemohl vybrat lepší příležitost. Noční můra se opět promění ve strašlivou skutečnost.

Úspěch prvního filmu Wese Cravena z roku 1984 přiměl studio New Line Cinema k okamžitému rozhodnutí natočit pokračování. Craven však odmítl sequel režírovat s tím, že příběh vyprávěný v originále by měl zůstat uzavřeným celkem a neměla by z něj vznikat nekonečná série. Režie druhého dílu se ujal Jack Sholder a scénář připravil David Chaskin. Film „Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta“ vstoupil do kin v roce 1985 a stal se velkým komerčním úspěchem, přestože od počátku vzbuzoval extrémní emoce jak mezi kritiky, tak mezi fanoušky žánru. Děj snímku se odehrává pět let po událostech z prvního dílu. Do domu na 1428 Elm Street, kde dříve žila Nancy Thompson, se stěhuje rodina Walshových. Teenager Jesse začíná prožívat děsivé, neuvěřitelně realistické noční můry, v nichž se objevuje postava vraha s popálenou tváří a ikonickou rukavicí s čepelemi. Tentokrát má však Freddy Krueger zcela jiný plán než dosud. Místo toho, aby se omezil na zabíjení svých obětí přímo ve světě snů, rozhodne se posednout Jesseho tělo i duši. Chlapec se stává bezbranným nástrojem v rukou démona, který se touží vrátit do světa živých a pokračovat ve své krvavé křížové výpravě. Jesse musí svést boj nejen o vlastní život, ale i o zachování identity. Z hlediska zpracování se film výrazně odlišuje od zbytku série. Místo klasického slasheru pracujícího s konvencí surrealistického snu tvůrci nabídli příběh zaměřený na motiv posedlosti a body horroru. Za pozornost stojí vynikající speciální efekty a masky Kevina Yaghera, který vrahovi dodal ještě děsivější, organický vzhled. Robert Englund se opět fenomenálně zhostil role Kruegera a ztvárnil ho temně a bez pozdějšího humoru. Hudbu složil Christopher Young, který nahradil Charlese Bernsteina a vytvořil znepokojivý orchestrální doprovod, jenž skvěle koresponduje s kamerou Jacquesa Haitkina. S odstupem času získala „Freddyho pomsta“ kultovní status a dnes je považována za jednu z nejzajímavějších a nejneobvyklejších kapitol v historii hororu 80. let. Snímek je široce analyzován pro své výrazné homoerotické podtexty a metaforu potlačované sexuality hlavního hrdiny, což z něj činí výjimečné dílo v kánonu filmového hororu. Představitel Jesseho, Mark Patton, vstoupil do historie jako jedna z prvních mužských „scream queens“. Přestože se film odklonil od původní koncepce hranic mezi snem a realitou, po letech obstál jako odvážný a unikátní přístup k popkulturní legendě Freddyho Kruegera.