Noční můra v Elm Street 5: Dítě snu

Popis filmu „Noční můra v Elm Street 5: Dítě snu"

V další z nočních můr se opět setkáváme s Alicí. Ta zjišťuje, že je těhotná. Toho Freddy využije a prostřednictvím snů ještě nenarozeného dítěte si vybírá další oběti.

„Noční můra v Elm Street 5: Dítě snu“ (1989) v režii Stephena Hopkinse je pátým dílem slavné slasherové série, kterou v roce 1984 zahájil Wes Craven. Film pokračuje v příběhu Alice Johnsonové (v níž se opět představuje Lisa Wilcox), jež přežila předchozí díl série. Dívka se snaží dát svůj život po traumatických událostech ve Springwoodu dohromady a hledí s nadějí do budoucnosti. Radost z dokončení střední školy po boku milovaného Dana je však rychle zastíněna návratem makabrózních vizí. Alice zjišťuje, že je těhotná, a její nenarozené dítě se stává novým mostem, skrze který se démonický Freddy Krueger snaží proniknout do světa živých a vraždit její nejbližší přátele. Hrozba nabývá dosud nevídané podoby, protože Krueger využívá sny vyvíjejícího se plodu, na které Alice nemá přímý vliv. Aby psychopata zastavila, musí hrdinka proniknout do temného tajemství jeho narození a najít duchovní pomoc v podobě Freddyho matky, řeholní sestry Amandy Kruegerové. Tvůrci se zde zaměřují na motivy mateřství, strachu z nežádoucí odpovědnosti a biologické transformace, přičemž spojují tradiční konvence hororu se surrealistickými prvky body hororu. Stephen Hopkins dodal pátému dílu osobitý, výrazný vizuální styl a příběh vystavěl pomocí temné, téměř gotické scénografie a dynamických záběrů kamery. Kamera Petera Levyho oplývá sytými barvami, hlubokými stíny a propracovanými kulisami, které byly mimo jiné inspirovány grafickou tvorbou M. C. Eschera (slavná sekvence s obrácenou gravitací a schodištěm). Hudební doprovod vytvořil Jay Ferguson a na soundtracku se objevily také heavymetalové a rockové skladby, včetně odvážné kompozice Bruce Dickinsona „Bring Your Daughter... to the Slaughter“. Robert Englund se znovu charizmaticky ztvárňuje v roli Freddyho Kruegera a propůjčuje mu černý humor i makabrózní kreativitu. Lisa Wilcox přesvědčivě rozvíjí postavu Alice a ukazuje její proměnu ze zmatené dospívající dívky v odhodlanou matku bojující o svůj život i život svého dítěte. Přestože se film setkal s rozporuplným přijetím u kritiků a vydělal méně než předchozí díl, dodnes se těší uznání mezi fanoušky franšízy za vynikající praktické efekty a temnější, zralejší tón.